Performance IDENTITÉ accompagnée de l’improvisation musicale de la violoniste Marketa Langova.
Les raisons de partir de son pays de naissance pour arriver dans un autre pays sont diverses et les sentiments qui accompagnent le départ et l’arrivée sont pleins d’émotions.
Est-ce qu’en partant des terres qui nous ont vu naître on abandonne derrière soi sa propre culture ? Est-ce que l’on perd une part de soi-même en cherchant un nouvel endroit pour une nouvelle vie? La culture d’adoption va-t-elle prendre le dessus sur l’ancienne ? Est-ce qu’on va réussir à s’intégrer dans ce nouveau monde et est-ce bien là notre but ?
Que peut-il advenir lors d’un retour vers la patrie abandonnée ? Est-ce que l’on revient en étant la même personne ? Où sera-t-on enrichi, appauvri, bienvenu, ou encore oublié ?
Où et comment trouver son équilibre ? Comment trouver sa place ? Qu’est-ce que tout cela signifie-t-il, pour une nouvelle génération, génération pluriculturelle ?
Performance Identita společně s hudební improvizací Markéty Langové
Ať už opouštíme naši rodnou krajinu z různých důvodů, abychom se záhy ocitli v jiné, pocity doprovázející tento odchod a zároveň příchod jsou plné emocí.
Zanecháváme v naší rodné hlíně také naši kulturu? Ztrácíme část sebe sama při hledání nového místa pro nový život? Potlačí nová kultura tu původní, začleněníme se do nového světa a je to náš cíl?
A co poté návrat zpět do odloučeného domova? Vracíme se jako ti samí lidé nebo jsme obohacení, ochuzení, vítaní nebo snad zapomenutí?
Kde a jak najít rovnováhu? Najít své místo? Co toto vše pak znamená pro nově narozenou generaci, generaci více kultur?
Jusqu’à l’absurde
Quelle est notre relation d’hommes civilisés avec la nature sauvage ? Comment retrouver en nous ce qui nous relie à cette nature « inorganisée » ? Face à elle quelles seront les réactions ? S’adapter ? S’émouvoir ? Maîtriser ? Protéger ? Détruire ? Tout cela à la fois ou alternativement, jusqu’à la contradiction ?
Dans la cour de la Mairie du IIe arrondissement, la vidéo et la performance que présente l’artiste posent ces questions simples. Elles mettent en évidence les suggestions mystérieuses que nous offre la réalité quotidienne : des pieds marchant à la verticale comme une procession de chenilles ; l’ombre monstrueuse d’un petit chien au soleil couchant ; une veste dont les manches se prolongent au-delà du corps et retombent comme des branches ; l’œil d’un pigeon scrutant son territoire, où surgissent des détails humains, etc.
Le propos est de casser jusqu’à l’absurde les codes de perception et de compréhension du monde pour nous faire prendre conscience que nous sommes partie intégrante d’un tout qui nous dépasse infiniment : la nature.
IMPROVISATION MUSICALE :
Aldona NOWOWIEJSKA
Marketa LANGOVA
Greoire ISIDORE
Věra AKNINE
Yann BOHAC
Až k absurdnu
Jaký je vztah nás „civilizovaných“ k divoké přírodě? Dokážeme v sobě najít něco, co nás spojuje s tímto neorganizovaným světem? Jaká bude naše reakce, až se s ním setkáme tváří v tvář? Přizpůsobit se? Dojmout se? Ovládnout? Ochraňovat? Zničit? Nebo snad to všechno dohromady až k naprostým rozporům?
Tyto prosté otázky nastíní video a performance, které umělkyně představí ve dvoře radnice druhého obvodu v Paříži. Pozvednou mysteriózní podměty, které nám nabízí každodenní realita: vertikálně se procházející chodidla jako zástup stonožek; monstrózní stín malého psa při západu slunce; kabát, jehož rukávy se prodlužují podél těla a padají dolů připomínající větve stromů; oko holuba, které zkoumá své teritorium, kde se vynořují lidské detaily, a tak dále.
Úmyslem je zcela zbořit zažité kódy vnímání a chápaní světa a zavést pozorovatele až k absurdnu. To vše pro uvědomění si, že jsme nedílnou součástí toho, co nás nekonečně přesahuje: přírody.
